Kódové označení
025 Přáslavice
Na začátku července jsme měli možnost se vydat do přísně tajné zesilovací zodolněné stanice , která se nachází nedaleko obce Přáslavice. Jedná se o jednu z celkem sedmi stanic vybudovaných po České republice. Tato síť, známá pod názvem Národní kabelový okruh, obcházela velká města: Praha, Brno,Olomouc…. Primární využití bylo pro telefonní komunikaci mezi Berlínem a Moskvou v dobách studené války.
Existoval zde utajovaný centrální koaxiální kabel s označením MKKM-1, tedy mezinárodní koaxiální kabelová magistrála 1, která vedla z Německa do Ruska. Byl to tlustý „drát“, v němž byly čtyři menší duté prostory a v nich teprve vedly kabely. Každá ze čtyř částí byla natlakovaná a v okamžiku, kdy by uložený vodič někdo kompromitoval nebo se do něj jakkoliv dostal, tlak se změnil a obsluha věděla, že linka může být odposlouchávaná. Nesměla se poté používat. Zdejší speciální kabel měl na svou dobu obrovskou přenosovou kapacitu, až 1 920 paralelních spojení.
Hlavní centrální vojenský kabel musel mít po zhruba šesti kilometrech zesilovací stanice, které byly většinou bezobslužné, nicméně byly i stanice s lidmi, a ještě k tomu zodolněné zesilovací stanice, což je námi navštívená.
V současné době je zodolněná stanice využívána i jako aquaponická farma – udržitelná produkce potravin kdy není potřeba půdy, hnojiv ani pesticidů k pěstování rostlin .
Bunkr
byl vestavěn do bývalého lomu a má 4 podzemní patra sahající do hloubky 20m. Dále jsou zde 2 patra nadzemní.
Stavba byla zahájena v roce 1968 a kolaudace objektu byla v roce 1975.
Náklady na výstavbu činily 110 milionů československých korun [Tento údaj ale není ověřen.]
Plocha areálu 10ha
1,5 m silné železobetonové zdi
4 podzemní patra každé po 2500m2
4 zesilovací pole protkané koxiálními kabely
Podobné objekty se nachází u Vratkova, Hradce Králové či Jičína
Vojenské spojení na Libavu a Radíkov
Objekt byl kolem roku 2000 využíván Telecomem a v roce 2010 byl zakoupen firmou FLENEXA PLUS S.R.O
Bunkr byl projektován na chod v izolaci v délce trvání až 10 dnů. Nad bunkrem byla zbudována dvoupatrová stavba pro zamaskování komplexu. Prostor krytu je rozdělen na čistou a nečistou část = kontaminovaný / dekontaminovaný prostor během vojenského konfliktu.
Ve druhém podzemním podlaží byla umístěna zesilovací elektronika určená pro civilní komunikace a technické zázemí pro její chod. Dále zde byla jídelna a další zázemí pro 100 člennou posádku. Ve druhém patře byla také elektrorozvodna se záložním zdrojem. Za normálního provozu byl 3f motorem napájeným z vnější sítě roztáčen generátor. Při výpadku venkovního napájení by byl generátor roztáčen stejnosměrným motorem napájeným z baterií ve vedlejší místnosti. Objekt bylo možné napájet bateriemi až 45 minut, do 5 minut by však výrobu elektřiny převzaly dieselagregáty uložené v nejnižším patře objektu.
Třetí podzemní podlaží bylo vyhrazeno vojenským telekomunikacím a nacházelo se zde velitelství celého objektu. V nejnižším podlaží je technické zázemí celého bunkru. I když je stálá teplota v bunkru relativně nízká, zesilovací technika produkovala za chodu velké množství tepla, které bylo nutné odvádět. K tomu sloužily kompresory v nejnižším podlaží. Dále zde byl filtrován vzduch pro celý objekt – vzduch prostupoval přes filtry navinuté do rolí, které se postupně odmotávaly.
Pro představu podobný mechanismus jako je páska psacího stroje, která se opakovaně přetáčí z levého návinu na pravý a po dotočení se směr obrací.
V nejnižším patře se nachází dva diesel agregáty s parametry: Výkon 600kw, šestiválce o zdvihovém objemu 300l. Oba motory jsou umístěny na tlumících blocích. Sklad paliv se skládá ze tří nádrží po 20m3.
Doplnění od fanoušků:
Jan Kiml:
Fotky z roku 2013, kdy jsme měli možnost objekt navštívit.
Trochu mně zarazila uváděná cena výstavby, protože dle archivu jen nespojové technologie stály téměř 500 milionů Kčs. Jednalo se o svého druhu experimentální stavbu a podoba později budovaných objektů odrážela zkušenosti s provozem ZZS 025/ZS Olomouc III.
Patro s PROMem a dispečinkem pak sloužilo jako válečné chráněné pracoviště druhého sledu Správy dálkových kabelů Praha.
Fotogalerie z naší návštěvy
Zdroje:
Vlastní návštěva objektu