Psalo se o Štěrkovišti ve 40.letech

Zpracovaná historie těžby na Štěrkovišti je v článku: ZDE

Morava protékající Baťovem, byla hlavním dodavatelem písku pro zlínské železobetonové stavby, Právě nyní, kdy se jak ve Zlíně, tak v Baťově začíná znovubudovat, je třeba ohromného množství říčního štěrku. Poškozený jez u Spytihněvi, snížený stav vody a také nedostatek štěrku v úseků Moravy mezi Kvasicemi a Napajedly byl příčinou, že štěrk byl dovážen ze vzdálenějších míst, z Rohatce a Kojetína. Opožďování dopravy, zdražení  materiálu několikeré překládání brzdily hladký průběh stavebních prací. Přišel proto vhoď návrh vedoucího  mineralogického oddělení doc.Jar. Krejčího, aby se říční štěrk těžil. Návrh snad divný, avšak zcela oprávněný. Při sondování a hledání vody pro Zlínksý vodovod našly se totiž mezi Baťovem a Tlumačovem silné vrstvy jakostního říčního štěrku v místech, kde kdysi, přeď staletími vedlo řečiště Moravy. Pod slabou vrstvou ornice jsou uloženy 6 až 8 metrové vrstvy štěrku, a to na rozloze několika kilometrů. Přípravné práce byly skončeny přes zimu a s letošním jarem byla práce zahájena.

Dnes, kdy nové Štěrkoviště je již v provozu, je zajímavé pozorovat práci tamních spolupracovníků. Při návštěvě štěrkoviště dostanete se mezi tvrdé hochy, jimž práce se štěrkem jde Iehce od ruky. Mají k tomu všechny potřebné stroje a nářadí. Práce na štěrkovišti je rozpočtena na několik roků a proto se i všechna zařízení dělají důkladně, aby vydržela. Všechen materiál je zužitkován. Horní vrstva ornice a hlíny je vybírána velkým bagrem a odvážena polní drahou na místo kde se plánuje vlečka,

Další vrstva žlutého písku bude odvážena na stanoviště, odkud bude dodáván na stavby. Hlavní produkt, říční štěrk dobré jakosti, je bagrován plovoucím bagrem. Třebaže je místo štěrkoviště vzdáleno skoro kilometr od Moravy, spodní voda vystoupila tolik, že je možno užít říčního bagru. Stálá výška vody, nepodléhající počasí, dešťům, nedostatku vody, stejně jako klidná hladina umožňující dobré pracovní výkony. Hodinový průměr 18 a 20 m3 písku je sice vysoký, avšak všichni zúčastnění spolupracovníci se snaží docílit ještě vyššího výkonu. Zkušenosti prvních měsíců se využívá k různým zlepšením provozu a podle rozhovoru s vedoucím J. Urbánkem jsou plánována taková zlepšení, jež zvýší výkon alespoň o 30%. Zvýšení výkonu je ovšem umožněno i pracujícími. Pracovní doba je rozdělena na dvě směny. Mezí dělníky je nejlepší shoda a kamarádský duch. Jedním z bagristů je voják Svobodovy armády z Ruska Vasil Ňaňko. Přišel do Baťova s odhodláním ukázat, že dovedl být nejen dobrým bojovníkem, nýbrž že chce pomoci i při budování vlasti. Práce na bagru je odpovědná a na něm vlastně záleží, kolik práce se vykoná. Svůj úkol bere vážně. Po těžkých bojích, strádáních a utrpeních, připravuje se na klidný život. Jeho příběh, tak prostě lidský, avšak poctivě chlapský je potvrzen i skutečnosti, že do Baťova vzal i své děvče, které je nyní zaměstnáno v textilních dílnách v Baťově. Oba se přičiňují, aby dospěli ke konečnému cíli muže i ženy — manželství.

“Pak dovede plnit povinnosti k národu a vlasti čestný muž. Dalším příkladem správného názoru na pomoc v budování státu je studující práv Fr. Zich. Po skončení přednášek na fakultě přijal práci ve štěrkovišti. Drží se statečně a svým výkonem stačí starým a zkušeným pracovníkům. Výdělek a ušetřené peníze, jichž bude jistě několik tisíce, použije k hrazení výloh, spojených se studiemi, Pomůže-li rodičům snížit jejich vydání, bude to důkazem dnešního pochopení mládeže, která kráčí již zcela jinými cestami než dřívější „zlatá mládeže“.

(Tep nového Zlína Vydavatel: Podniková rada zamestnancu n.p. Bata, Vydáváno v letech: 1946 – 1948, Císlo výtisku: 31, Datum vydání císla: 21.8.1946, Identifikátor ISSN: 1804-6002, Stránka: 4)

O lidech, kteří pomáhají stavařům

Zlín je město betonových staveb. Tyčí se, tu do výše geometricky přesné, se svými šedavými sloupy, stropy, vyztuženými silnými žebry a prostornými sály. To všecko beton, Písek, cement a voda. Statisíce tun říčního štěrku spotřebuji zlínské stavby. Jedna z posledních budov, na příklad — pěti-etážovka pro gumárny, spotřebovala 6200 m3 říčního štěrku do betonu. Váži-li 1 m3 mokrého štěrku 1900 kg až 2100 kg, je na takovou budovu potřeba maličkost: 11 až 13 milionu kilogramů písku.

Štěrkoviště v Otrokovicích.

Kousek za Otrokovicemi uprostřed poli, v místech, kde kdysi před věky tekla Morava, dobývají naši spolupracovnici říční štěrk. Vznikl tam veliký rybník pomálu malé jezero. Veliký bagr se tam zakusuje do stoletého nánosu písku — a písek ze štěrkovny v Otrokovicích je výborně kvality. 37 spolupracovníků si tu vydělává svůj chléb, Štěrkovna je nejdůležitějším místem stavebního oddělení. Odtud pochází všechen písek, který se potřebuje na stavbách ve Zlíně, v Otrokovicích a všude tam, kde stavební odděleni u. p. Baťa v okolí staví. Lidé tu podávají nadměrný výkon. V létě, kdy byly na štěrk nejvyšší požadavky, to bylo až 600 m3 týdně. Práce ve vodě je nebezpečná a namáhavá, Ale pracovní kolektiv štěrkovny, vedený soudruhem Ptáčkem, nikdy nenechal betonáře a zedníky čekat na materiál. Ačkoliv měli v plánu vytěžit letos za rok 50,000 m3 štěrku, vytěžili až do dnešního dne již na 70.000 m3 Koncem listopadu nebo v polovině prosince zastaví těžbu písku, protože voda zamrzne. Na tu dobu připraví zásobu — velikou pyramidu písku, nejméně 3000 m3 — a budou opravovat stroje a zařízení, aby mohli opět na jaře začít pracovat na obě směny.

V kolektivu štěrkovny pracuji také Slováci a jsou to dobří a obětaví pracovníci. Lidé mají svou práci rádi a pracují obětavě. Soudruh Karel Bubelka, obsluhuje naviják, jímž se po laně vytahuji těžké vozíky z pontonů nad zásobníky. Navrhl zlepšení přístavního můstku, jimž se zvýší bezpečnost práce při vyjíždění vozíků z pontonu na koleje a zrychlí manipulace.

Nákladní autodoprava.

 Tuny písku se přepravují ze štěrkovny na staveniště. těžkými nákladními auty. Tady se už ujímá písku autodopravní odděleni s. Munclingra. Těžký automobil ,se sklápěcí karoserií vjede ve štěrkovně pod násypku bunkru, řidič otevře záklopku a za několik minut se vůz vrchovatě naloží

Taková tříosá Tatra na příklad vezme najednou 6.5 až 7 M3 písku a obrátí to na staveniště do Zlína až 8 krát za den. Na staveništi se karoserie sklopí a písek sám vysype. Zajímavé je, že tento vůz dokáže s takovým nákladem jet po rovné silnici rychlostí až 70 km/hod. Kromě vozů Tatra jezdi pro štěrk také vozy Praga NB, které mají nosnost 7 t a automatické řazeni rychlostí. Jsou pomalejší a mají také tu nevýhodu, že je u nich potřeba vyklápět karoserii ručním zvedákem (heverem). Šoféfi nákladní autodopravy najezdí denně stovky kilometrů a pracuji týdně mnohem víc hodin, než ostatní spolupracovnici. Vykonávají svou práci, těžkou a odpovědnou, spolehlivě. To se ví, může se i zde, jako v každém jiném odděleni, vyskytnout jednotlivec, který není na svém místě, ale s tím už se kolektiv  vypořádá sám, vychová si ho, nebo se ho zbaví. Když jsme. byli ve štěrkovně, přijel právě pro písek se svým vozem Praga NB řidič s. Javora se svým závozníkem. Má zbrusu nový vůz. všechno se ještě leskne barvou. Soudruhu Javorovi se jeho práce líbí. Naloží 5.5 m3 štěrku a obrátí se do Zlína za den 5 krát. až 6 krát. S prací je spokojen. Nadře se dost — zvlášť při překlápění, ale ani o tom nechce hovořit. Práce řidičů je těžká, vyžaduje stálé pozornosti, člověk musí být stále ve střehu, protože řídí 120.koní pod kapotou motoru svého vozu Značnou rychlosti a s nákladem 7 nebo 10 tun. Vyžaduje to celého člověka: A. když ostatní dělnici jdou po houkáni domů, řidič nákladního vozu třeba ještě jezdí. Zbývá mu potom ošetřit vůz, vyčistit, provést drobné opravy, vyřídit si převodky za jízdy. Lidé z pískovny i z nákladní autodopravy mají svou práci rádi. Dovedou překonávat obtíže, odstraňovat nedostatky a pracuji spolehlivě. Nebývá o nich často slyšet, protože se dovedou sami vypořádat se svými těžkostmi. A právě proto zasluhuje jejich práce uznání a ocenění.

(Tep svobodné práce, ISSN 1804-6037, Rok vydání 1948, Datum vydání 5.11.1948, Číslo 41,strana 4)

Kdyby uplaval korečkový bagr ….
Author:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.