Spolu s hrázemi budovanými kolem Baťova se v roce 1933 začalo hloubit 30 m široké odlehčovací koryto, souběžně s řekou Moravou. V roce 1934 práce pokračovaly, ale koryto bylo rozšířeno na 80m ( délka 1130m, hloubka 2,5m). Práce byly ukončeny v roce 1935, kdy na výkopu pracovalo 800 dělníků (tento údaj se liší v jiných publikacích viz. níže noviny), objem vykopané zeminy byl 80 000metrů kubických.
Půda získaná hloubením inundačního koryta byla použita k nasypání stavěných hrází . Práce probíhaly za použití ručních nářadí – koleček, lopat a krumpáčů.
Historie z hloubení a stavby vyrovnávacího koryta
Na památku lidí, kteří se zúčastnili naplavovacích prací, byly u jednotlivých úseků postaveny betonové pylony, na kterých byly umístěny železné nebo měděné desky s jejich vyrytými jmény i s úseky okružní hráze. Časem se desky ale ztratily a pylony byly zbourány.
Několik nalezených měděných desek v archivu KPHMO
Pamětníci starého Bahňáku jednou odejdou, zapomene se na hrdinskou epopej boje s přírodou a řekou, ale památka lidské práce nezmizí. Zde, v těchto hrázích, které dělí Moravu od živého díla, zůstane. Solidní žulové kvádry slepené cementem a jednoduché betonové kvádry s železnými deskami a jmény těch, kdo hráze budovali, zůstanou zde i v příštích desetiletích.
Úsek číslo 11 km 0438-0576 provedli: vedoucí Matouš Vykoukal a dále Vlad. Adámek, Frant. Bahúsek, Josef Juráň atd. Pětačtyřicet jmen celkem budou číst na ocelové desce a dál nový úsek a pak další a další, jeden jako druhý, pevně vedle sebe.
Zavezení inundačního koryta
Jak se zde objevily zahrádky ?
Ještě si pamatuji na záplavy a zahrádky, které stály před vstupem na most přes Moravu . Z doslechu si pamatuji, že pod zavážkou zahrádek byly umístěny 2 roury aby mohla voda přitékat a odtékat z koryta. Problém ale nastal, že se tyto roury zanášely a nakonec zacpaly a svou funkci pak neplnily.
Co předcházelo zavezení části inundačního koryta?
První a zásadní problém byl s vodou, která do koryta natekla ale kvůli spádu neodtékala a stala se tak velkou líhní pro komáry.
Nevíme zatím v jakém roce došlo k rozhodnutí o zavezení tohoto úseku.
Z dětství si pamatuji, že pravidelně jezdil po Otrokovicích vůz s vozíkem, ze kterého vycházel bílý dým obsahující látky na potlačení hmyzu.
Pohled badatele:
Myšlenka zlepšit zdravotní podmínky zavážkou odhlehčovacího ramene se problém s komáry mohl částečně vyřešit, ale stojaté vody zde byly nadále .
Zanedbaná údržba odtoku pod zavážkou / zahrádkami nemohla změnit dopad na situaci Povodní v roce 1997. Vody bylo tolik, že překonala výšku tehdejší hráze a vnikla do města.
K obnovení / likvidaci zahrádek a zavážky odlehčovacího koryta došlo nedlouho po povodních.
Pohled na situaci inundačního koryta s zavážkou a vystavěné zahrádkářské kolonie
Zdroje:
Zlín sdělené zaměstanců firmy Baťa ISSN 1801-2965 ( 1930, XIII )
Začátky budování Baťova a naplavování Křeček Vojtěch ISSN 0862-8548
Zlín Sdělení zaměstnanců firmy Baťa ISSN 1801-2965 Rok vydání 1935 Ročník 18
Zlín ISSN 1802-257X Rok 1937 Ročník 7 Vydáno 11.1.1937
Video archiv od pana Jaroslava Černoška
Archiv Klubu přátel historie města Otrokovice