Tento článek je součástí dalších souvisejících témat:
Horní mlýn byl založen za dob yŽerotínů velkostatkem Napajedelským již v 16.století (1576).
Byl původně zařízen na výrobu olejů: konopného a rypsového /řepka/. Měl několik majitelů z nichž poslední byli Schönové – dodnes se mu říká Schönův mlýn. Velké povodně strhovaly jez a často tak mlýn zůstával pustým. Nový majitel, který mlýn koupil musel nejdříve investovat velkou částku peněz na stavbu nového jezu.
Roku 1669 je zmínka o přeměně na obilní mletí.
Roku 1720 začíná využívání mlýnu na spodní vodu a o rok později byl již přestaven na vrchní. Měl tři moučná složení: jedno prosné (kašák), čtyři běhouny a čtyři spodní žernovy. Poplatek z jedné měřice obilí byl jeden krejcar melného a šestnáct mirku podle obyčeje zemského. Nájemné platil 250zl do důchodu napajedelského a to ve čtvrtletních splátkách.
Roku 1733 – mlýn byl pronajat Ignáci Kvasnému, poddanému z Kvasic. Jelikož udržování vrchnostenských mlýnů stálo mnoho nákladů a nevyplácelo se. Mlýn pak prodal hrabě Rottal roku 1759 nájemci Ignáci Klímkovi z Holešova. Další změna byla již v roce 1786 s Augustínem Seybertem.
Roku 1827 dědici Seybertovi prodali mlýn měšťanu z Kroměříže Filipu Brančíkovi.
V roce 1869 byl prodán mlýn Janu Maruštíkovi, mlynáři z Napajedel. Časté změny majitelů a nájemců svědčí o tom, že mlynářské řemeslo nebylo lehké.
V roce 1882 byl majitelem horního mlýnna Josef Sousedík. Měl dovoleno vrchností dovážet materiál potřebný ke stavbě jezu po hrázi kvítkovického rybníka a to jen za suchého počasí do měsíce června. Otrokovice byly sužovány skoro každoročně povodněmi a v roce 1898 strhla velká voda stav a od té doby byl mlýn hnán parním strojem (Dampf). Potom byl prodán mlýn mlynáři Literovi a v roce 1904 koupil mlýn Jakub Schön i s polem chmelnice na kvítkovicku.
U mlýna byl zaznamenán parní pohon. Vodní kniha zaznamenává v č.p. 38 – Horní mlýn- dvě turbíny o celkovém výkonu 79HP. (Francisova spirálová turbína).
Zdroje : Klub přátel historie města Otrokovice – KPHMO , výstavní exponáty