Protiletecký kryt na nádraží – PROBÁDANÝ

Protiletecké kryty na nádraží v Otrokovicích byly do nedávna velkou otázkou. Nalezení posledního přístupného krytu ze všech 3 podobných staveb na nádraží ve mne nechalo mnoho otazníků . Jednoho dne mi ale napsal pan Zelina z Aše svůj životní příběh a pak to začalo ….

Nádražní protiletecké kryty – dopis od pana Zeliny rodáka města

Moc zdravím až z Aše otrokovické badatele. Jsem otrokovický rodák, ročník 1935. Napsal mi můj synovec z Otrokovic, že se nalezl PL kryt nu železničního nádraží.

Já o tom vím, byl jsem několikrát uvnitř, hráli jsme si tam po osvobození. Když byl dle informace, podané odbojovou skupinou Naše pravda (scházeli se v hospodě U Zelíků), napaden šturmoviky vojenský vlak, který na jaře 1945 stál v nádraží, tak to byla ale odívaná. Bylo to večer, byla tma (žádné veřejné osvětlení nebylo a okna bytů musela být důkladně zatemněna) se ozvala střelba z

velkorážných kulometů a palubních kanonů. Obloha zářila množstvím světlic, vystřelených z letadel a na obloze vybuchovaly granáty protileteckých zbraní z vojenského vlaku. Němečtí vojáci ihned využili k úkrytu ty PL kryty. Tehdy jsme se do krytů neodvážili, i když byly určené i pro civilní cestující pro případ napadení vlaku „kotláři“ (američtí hloubkoví letci rozstříleli každou lokomotivu, na kterou narazili). A na na Šence (Schönova zahrada za mlýnem) byly 2 protiletecké flaky i s rakouskou obsluhou. Ti stříleli „velmi podivně“ = tak, aby nic nestřelili. Po válce se to vysvětlilo, že Rakušané nechtěli válčit a chtěli konec války, aby mohli domů a tak neměli žádný zájem něco sestřelit. Do krytů

jsem se dostal s kamarády, kteří bydleli u nádraží, až po osvobození. Byly neuzavřené a volně přístupné. Před nádražím tehdy byly ještě i zbytky „kubíků“ po stavbě železnice. A pro naše hry jako stvořené.

Přemýšlel a vzpomínal jsem na ty kryty a dost si pamatuji. Byly celkem 3. Největší byl tam, kde se Nádražní ulice zatáčela u železničního skladu-magazínu doleva. Tak v tom oblouku, ještě před tehdejší poštou. Byly tam u stěn lavečky a elektrické osvětlení, které ale v době našich her po válce bylo vypnuté. A zloději tam pomalu vykrádali kabely, svítidla a vchod do krytu sloužil mnohým jako toaleta. Druhý kryt byl naproti domu MUDr Fajkuse – někdo si jistě pamatuje, kde to bylo či snad ještě je. Myslím, že teď je nad tím parkoviště. A třetí, ten byl asi nejmenší, tak ten byl až tam, jak trolejbus zatáčí doleva za nádražím. Tam byla restaurace Monako, tak před ním. My jsme sice

prošmejdili všechny, ale hrávali jsme si v tom prvním. Byly tam odbočující chodby, ale ty si už nepamatuji, kam a jak dalece vedly. Mám ale spolužáka a životního kamaráda, s nímž si týdně dlouho telefonuji. Ten bydlel v Nádražní ulici v posledním domě na levé straně. Tedy vlastně u toho krytu.

Nyní bydlí na Bahňáku. Ten si to nepochybně pamatuje mnohem lépe než já, protože jsem bydlel v Čechové ulici a až k nádraží jsme chodili zřídkakdy.

Přeji vám moc úspěchů v bádání. Já se takovými věcmi zabývám také, ale zde v Sudetech jde o činnosti před 2.SV a zejména pak o Pohraniční stráž a některé jejich zločiny

Stanislav Zelina, Aš

Kryt na nádraží poslední zachovalý a probádaný:

3d scannerem byla zaznamenána situace krytu .

Tímto chci poděkovat SUDOP BRNO

Fotogalerie z krytu:

Author:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.