Celé téma nákladní lanovky se skláda z novinových článků, dobových fotografií a badatelských průzkumů v kopci Tresný.
Začal bych novinovým článkem zmiňující variantu použití lanovky pro transport zeminy z kopce Tresného na plochu bažinatého Baťova, kterou vypráví Josef Hlavnička v konverzaci s šéfem J.A. Baťou.
Josef Hlavnička – manažer a ředitel Baťových závodů, ve vedení od května 1931 pro výstavbu továrních budov na Baťově.
Citace:
Za nějaký čas po smrti Tomáše Batě, tázal jsem se nynějšího chefa J. A. Batě, zda postavíme pomník na místě neštěstí, pravil:
„Ano, postavíme pomník“ — povídá.
„Vystavíme vzorné město, postavíme vzorné závody, postavíme Baťov.
To bude nejkrásnější pomník, kterým uctíme památku zesnulého.“
Tato slova na mne působila mocně a představoval jsem si již jaké obrovské překážky bude třeba překonat, abychom tento úkol spinili. Vzpomněl jsem si na den 28. října 1930, kdy obrovské proudy rozvodněné řeky Moravy zničily milionové hodnoty stavebních hmot na Bahňáku. Znal Jsem Bahňák, jako obtížný stavební terén, kde jsme dělali sta a sta různých sond, kde ve hloubce 2-4 m hlíny nachází se tekutý písek, kde nelze jinak stavět, nežli na betonových deskách, kladených na vysoké návozy, neb na pilotách. I chef, J. A. Baťa, znal tyto překážky a přesto vyprávěl mi o svém plánu, o vybudování vysokých budov, o rozmachu průmyslového podniku, o širokých cestách na kótě 185, o krásném zahradním městě s hygienickými domky pro lidi, pracující v tomto průmyslovém podniku. Kde však vezmeme obrovské množství hlíny a kamene pro zvýšení nedohledné plochy Bahňáku? Chef praví: „Na druhé straně Moravy je kopec, který srovnáme se zemi. Máme 2 velké bagry, každý o výkonu 500 kub m, tudíž 1000 kb. m za den. Koupíme několik desítek vyklápěcích aut a dáme se do práce.“
Při kalkulaci shledali jsme, že tato hlína byla by placena zlatem, že navážení je drahé. Hledejme
tedy něco jiného. Snad pomůže lanovka. Ale i tato kalkulace ukázala se příliš vysoká.
Jednoho dne volá mne chef ze svého bytu o půl 12. hod. v noci. „Jožko, už to mám.“ Ptám se co ? „No, jak budeme dopravovat tu hlínu na místa, kde chceme stavět budoucí město,“ a pravil dále : „Synku, ten kopec na druhé straně Moravy, to je boží dar. Vody je v Moravě dost, pustíme ji čerpadly do vrchu a voda nám
odplaví lacinou hlínu korytem tam, kam budeme chtít.“ Myslím si, dobrý nápad, neviděl jsem sice nikde
něco takového, nemám zkušenbstí, ale proč by to nešlo. Druhý den jsme začali.
(Zlín, ISSN 1802-257X, Rok vydání 1934, Ročník 4, Datum vydání 1.5.1934, Číslo zvláštní vydání)
Psalo se v novinách o lanovce :
O 4 roky později dne 25.10.1935 …..
Dva kilometry dlouhá lanovka v Baťově
Hlavní naplavovací práce v Baťově jsou již vesměs skončeny a zbývá naplavovati ještě terén od pomocných závodů nahoru, směrem k hlavní hrázi pod Tlumačovem, která má chrániti Baťov před záplavami. Pokud se naplavovalo v přímé linii a v blízkosti pod kopcem Tresným, kde koryta měla dostatečný spád, šlo naplavování po začátečních potížích poměrně hladce. Nyní byli však naplavovači postaveni před velký problém: Jak naplavovati nad Baťovem, který je vzdálen téměř dva kilometry a kam voda bude míti mírný spád. Poněvadž zde bude naplaveno přes 1,000.000 kubických metrů, šlo zřejmě o věc velmi důležitou, která byla rozřešena následovně:
U naplavovacího koryta byla zřízena nádržka, v níž se budou usazovati velké kameny, slepence písku a těžké látky, které by mohly překážeti plynulému běhu vody v korytech. Do nádržky bude zaveden elevátor, který bude usazeninu a balvany vybírat a nakládat automaticky do vozíků lanovky, která bude tento materiál dopravovati do vzdálenosti 2.300 metrů, až na místo náplavy.
Na lanovce byla zahájena v tomto týdnu práce. Její provoz bude automatický a poběží nepřetržitě. Lanovka je stavěna na výkon 45 kubických metrů za hodinu, neboli 1.080 kub. metrů při 24 pracovních hodinách denně. K odvozu tohoto množství balvanů, slepence a pískových hrud bylo by zapotřebí 635 nákladních automobilů, počítáme-li, že jedno auto odveze 1.7 kubic. metru nákladu.
(Zlín Sdělení zaměstnanců firmy Baťa, ISSN 1801-2965, Rok vydání 1935, Ročník 18, Datum vydání 25.10.1935 ,Číslo 42 )
Jediné dobové snímky zachycující nákladní lanovku
Technické údaje lanovky:
Délka 2300 m
65 vozíčků
objem každého 0,3 m3
Výkon 45m3 / hod
Další nálezy v terénu, které by mohly souviset s užitím lanovky a jejím polohopisem
Nádrž sloužící pro plnění vozíčků nákladní lanovky
Zmíněná nádrž situovaná u naplavovacího koryta, v níž se usazovaly velké kameny, slepence písku a těžké látky, které by mohly překážeti plynulému běhu vody v korytech. Materiál byl vynášen elevátorem do vozíčků lanovky.
Jde ji nalézt na souřadnicicích 49.2106858N, 17.5011569E
Betonový nález nedaleko nádrže na plnění lanovky
Nález betonového objektu na souřadnicích 49° 12.753 E 017° 30.196.
Pokud bych pracoval s domněnkou, že se mohlo jednat o pevný základ pro sloup lanovky, která pak překlenula řeku Moravu dále po trase, byla by tato domněnka podpořena směrem a vedením lanovky k hrázi u Štěrkoviště. Rozměry 2 x 4 x 1 m s viditelným otvorem uprostřed. Dnes lze nalézt asi jen polovinu z monolitu.
Dle dobové fotgrafie černobílé by tento základ mohl být v trajektorii ( směru) vedení lanovky.
Teoretický 3D model začátku naplavovacího koryta s nákladní lanovkou a nádrží, ze které se plnila
Další součást nebo samostatné zařízení související s transportem nákladu v areálu splavování kopce Tresného
Díky spolupráci s Ať žije Baťov se mi dostaly skvělé materiály další mechanizace během naplavovacíh prací na kopci Tresný v 30.letech.
Mělo by se jednat podle popisu o součást lanovky ale po prodiskutování situace s vedoucím výrobního provozu lomu Černý Důl – Rastislavem Reguli by se přikláněl spíše k lanovce o jednom vozíčku, který operoval nad jámou a pojížděl z jedné strany kopce na druhý a převážel břemeno o menších hmotnostech .
Podprobný popis situace od pana Rastislava Reguli:
Dle mého názoru se nejedná o nákladní lanovou dráhu v pravém slova smyslu. Je vidět, že je zde řešen lanový pohon v předozadním směru, nicméně pod hřídelí s lanovým klem se nachází „ válec“, což je pravděpodobně navíjecí zařízení ( buben). V případě, že by se jednalo o lanový jeřáb, který se používal v jámových lomech pro blokovou těžbu, mi zde chybí pojezdová část, po které se pohybovala kočka s pojezdovými koly a která dále obsahovala kladnice pro lano ke zvedání- viz příloha. Samotná konstrukce uložení pohonu a pojezdu pro lanový jeřáb, by byla i jinak dimenzována, protože v případě těchto jeřábů se jednalo o vzdálenosti, které překlenuli celý půdorys lomu ( nebo jiného díla) , někdy i stovky metrů. Jestli se v případě černé skvrny, připomínající kladky na spodní větvi lanového pohonu, opravdu jedná o nějakou kočku nebylo by toto zařízené schopné vertikálního zvedání břemene o větší hmotnosti. ( prostě zde není vidět pevné pojezdové lano, které by bylo schopné přenosu těchto sil)
Domnívám se proto, že v tomto případě se jednalo o zařízení které pomocí smyku, pod nějakým úhlem, tahalo v korečku ( možná vozíku) materiál směrem nahoru- i vzhledem k profilu okolní krajiny. Zřejmě se jednalo o nějaké větší vzdálenosti pro přepravu materiálu- hlušiny, zeminy- kde byla omezena sjízdnost, anebo by z technologického hlediska bylo využití rýpadla nedostačující, nepřijatelné (krátký výložník, nestabilita podloží, velký úhel sesypaného materiálu…..). Zřejmě se však nejednalo ani o klasický vrátek, to by se na konstrukci nacházel jen navíjecí buben. Zařízení na přiložených fotografiích, bylo zřejmě možné přemísťovat, popřípadě natáčet, protože stanice nemá pevné ukotvení na betonové patky a kotvení je v zadní části zajištěno pomocí lan. Celá konstrukce zařízení působí dojmem dočasného umístění anebo plnění požadavku na technologickou flexibilitu .
Zdroj Okresní archiv Klečůvka