Hřbitov před Poliklinikou

Hřbitov s číslem posledním, jak se mu říkalo. Byl zřízen v roce 1851. Zprvu byl ohrazen – parkanem a později teprve zdí. Byl dvakrát rozšiřován.Kříž, který stál uprostřed byl přesunut k zadní zdi hřbitova a byl opraven . Na hřbitově byli pochováni mimo řím.katolíky i jinověrci. Nádherný pohled skrývala alej březová vedoucí k bráně a to zejména na podzim, kdyžna břízách žloutne listí a to zejména o dušičkách. V roce 1934 byl rozšířen.

Kronikář (Adolf Špetla) v závěru zápisu za rok 1964 konstatuje, že MěstNV vydal zákaz pohřbívání na hřbitově, který se ocitl -zvláště po výstavbě sídliště Moravan a dalších obytných domů – uprostřed města, a to od 1. ledna 1965.

Týž kronikář (Adolf Špetla) v závěru zápisu za rok 1964 konstatuje, že MěstNV vydal zákaz pohřbívání na hřbitově, který se ocitl -zvláště po výstavbě sídliště Moravan a dalších obytných domů – uprostřed města, a to od 1. ledna 1965. Od té doby se pohřbívalo už výhradně na hřbitově v Kvítkovicích, který se začal upravovat a rozšiřovat. Otrokovický hřbitov se likvidoval postupně, lidé nechávali exhumovat ostatky svých drahých a často zvolili jejich kremaci.  Na začátku zápisu za rok 1969 Adolf Špetla uvádí: „V květnu se začalo s výstavbou u starého hřbitova. Staví se čtyřpodlažní domy pro 240 rodin. Celkové zabydlování této části potrvá delší dobu. Starý uzavřený hřbitov má odborníky odhadnutou exhumační dobu na 20 let.“   

Předpokládám, že Vám tyto údaje budou užitečné. Srdečně Vás zdraví a na výstavu se těší Věra Kramářová.

Připomínky od Blaži Koutné-Železníkové. Bydlela hned vedle hřbitova.

Luba Písková

Díky obětavé spolupráci občanů s utvářením reálného vzhledu zaniklého hřbitova jsme dokázali se přiblížit situaci před likvidací. V budově před hřbitovem býval správce hřbitova s manželkou, – toto se mi moc nezdá, nepamatuji si, že by před hřbitovem stála nějaká budova a žil tam správce hřbitova, není tím snad myšlen náš bývalý dům (?). Vpravo od hřbitovní brány byla márnice a těsně vedle márnice směrem dozadu byl maličký domeček, úzký dvorek podél hřbitovní zdi, vcházelo se do kuchyňky a z kuchyně se šlo do malé místnosti, která měla maličké okno buď do zahrady sousedící se hřbitovem nebo na hřbitov (to už nevím). Bydlela tam “tetička Šohajová” a bývalo tam moc holubů či hrdliček. Vedle toho už byl náš dům. který tvořil roh ulice Zámostí. za vstupem – hřbitovní brankou vpravo bývala studna s pumpou a vedle ní budova pro nebožtíky – márnice a ještě nějaká místnost s nářadím hrobníků. Naproti vstupy byl na protější straně vidět kříž a v druhém rohu protějším další menší vis. historická fotodokumentace. Byl to památník obětem fašismu – ten druhý, menší. Ten první byl myslím památníkem 1.sv. války nebo nějakým svatým. Na hřbitově bylo vcelku dosti stromů bříz a lip lípy převládaly, byly hodně vzrostlé. Břízy-asi 3 byly vysázeny už od hlavní silnice ke hřbitovní bráně kudy chodil při pohřbu smuteční průvod a to ve staré části podél hlavního chodníku od vstupu. Hřbitov měl pouze jeden vchod a cestičky vedly po obvodu celého hřbitova. Kolem hřbitova byla šedá cihlová zeď.

 Od marnice vlevo u zdi byla take rada hrobu. Od hlavni cesty vpravo byly dve rady hrobu – řekla bych, že víc (3-4) a hřbitovní zeď sousedila se zahradami Nádražní ulice.- tuto připomínku už zapracoval, je na obrazku 6 6.

Ještě  na pravo od vchodu v zídce  nebyl domeček jak máte na animaci, ale záchod.

N 49°12.28550′, E 17°32.20418′

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.