Otrokovická tvrz

Souhrnný novinový tématický článek:

Otrokovická tvrz

V Otrokokvicíh v průmyslovém městě procházejícím v posledních letech důkladnou stavební proměnou, bychom dnes těžko hledali starobylé stavební památky. A přece tu ještě do nedávna stávala historická stavba mající souvislost s otrokovickou renesanční tvrzí vystavěnou v 16.století, v době, kdy Otrokovice hrály na čas významnější roli jako sídlo samostatného feudálního statku.

Otrokovice jsou velmi starobylou osadou. Poprvé se připomínají r.1141 a v první polovině 14. století byly poddanskou vesnicí na těčovickém statku, se kterým byly r.1350 přikoupeny k Malenovicím. Po více než dvě stě let pak byly obyvatelé Otrokovic poddanými pánů malenovického hradu. Malenovické panství bylo v těch dobách značně rozsáhlé a patřil k němu dlouhý pás vesnic od Otrokovic a Kvítkovic až po Doubravy a Březůvky. Avšak tento majetek nezůstal natrvalo pohromadě. Malenovický pán Burjan Tetour se dostal do finančních potíží a tak dlouho zápasil s dluhy, až v nich utonul. Mezi roky 1570 – 1574 musel pro uspokojení věřitelů rozprodávat jednotlivé části panství a nakonec mu zůstaly pouze Otrokovice a Kvítkovice.

Krach tetourovského hospodaření přinesl Otrokovicím důležitou změnu – roku 1570 byly totiž odtrženy od malenovického panství a začaly hrát samostatnou roli jako středisko zvláštního feudálního majetku. A s tím ovšem vyvstala potřeba vybudovat zde šlechtické sídlo, ve kterém by mohli zdejší páni trvale bydlet.

Ukázalo se to hned r.1570, kdy Burjan Tetour musel prodat Malenovice a opustit pohodlí tamního hradu. Přesídlil do Otrokovic, které byly do té doby obyčejnou poddanskou vesnicí a nebylo zde tedy ani žádné vhodné obydlí. A tak se musel zchudlý Tetour prozatím spokojit se skromným bydlením v dolním otrokovickém mlýně ( ve kterém roku 1571 datoval jednu z prodejních listin). Burjan Tetour sídlil v Otrokovicích několik let a můžeme se dohadovat, že snad už on tu započal s výstavbou nové tvrze. S jistotou to však nevíme, protože otrokovická tvrz se poprvé připomíná až roku 1576, kdy však už Tetour v Otrokovicích nevládl. Nemohl vybřednout z dluhů a tak nakonec prodal ( asi r. 1575) poslední zbytek svého majetku Otrokovice a Kvítkovice Bohuši Kokorskému z Kokor.

Rytíř Kokorský sídlil r. 1576 na nové otrokovické tvrzi a vládl z ní statku, který obsahoval vsi Otrokovice, Kvítkovice a Sazovice. Nebyl to majetek příliš rozsáhlý, ale ležel v rodné krajině , takže podle tehdejších měřítek byl značně výnosný a svému majiteli zaručoval postavení zámožného šlechtice.

Otrokovice nyní zažívaly rušnější časy. Zdejší tvrz byla stálým sídlem šlechtické rodiny a mnohé se měnilo i v hospodářském profilu obce. Otrokovice byly hospodářským střediskem celého statku a už za Bohuše Kokorského tu roku 1576 stál nejen panský dvůr, ale také pivovar. Tyto objekty přinášely majiteli značný zisk a patřily k pilířům panského hospodaření.

Kokorští vládli na Otrokovické tvrzi po několik desetiletí ale r. 1610 prodali celý statek rytíři Kryštofu Cedlarovi z Hofu. Ten sídlil většinou ve Zlíně anebo ve svém olomouckém domě a v Otrokovicích se objevoval snad jen občas : Trvale jej tu zastupovali úředníci. Přes nepřítomnost majitelů byla tehdy zdejší tvrz stále dobře udržována. Můžeme usuzova, že to byla dost velká a asi i vystavná stavba, protože se kolem roku 1620 objevuje do konce označení ,,zámek otrokovický “ ( jako zámek je označována ještě i v 18. století) .

Společné osudy se Zlínem trvaly až do roku 1641, kdy otrokovický statek koupili hr.Althanové. Ti měli ale i jiné statky a otrokovická tvrz jim posloužila asi jen málokdy. Vláda Althanů byla pouhou epizodou, protože roku 1649 koupil Otrokovic známý pobělohorský kořistník hr. Jan Rotal, pán v Napajedlích.

Tehdy definitivně skončila samostatná existence otrokovického statku, který se stal natrvalo součástí velkého napajedelského panství. Tím ovšem pominul i význam otrokovické tvrze, kterou vrchnost už nepotřebovala, protože sídlila v pohodlnějším napajedelském zámku. Tvrz pak sloužila asi jen hospodářským potřebám a nakonec byla na jejím místě vystavěna ( asi kolem r. 1780 nebo r.1790) velká panská sýpka).

Mohutný objekt sýpky ( do jejichž zdí byly snad pojaty i stavební části původní renesanční tvrze) si obyvatelé Otrokovic ještě dobře pamatují. V roce 1979 byla tato budova zbourána a zůstaly jen její sklepy, v nichž byla zřízena vinárna ,,Na sýpce“

Další opisná informace

Nejstarší stavbou na tomto místě byla otrokovická tvrz poprvé připomínána v roce 1576, která se po osamostatnění zdejšího panství stala nejenom střediskem feudální správy, ale zpočátku bývala i sídlem jeho šlechtických majitelů. Tuto nepříliš velkou a patrně jen lehce opevněnou stavbu nechal pravděpodobně vybudovat Burian Tetour z Tetovana na přelomu 60.-70. let 16 století, když prodal část malenovického panství a sám si ponechal západní díl.

Podle pozdějších zpráv se jednalo o kamennou budovu o 30 oknech a 10 dvěřích doprovázenou koňskými stájemi, poblíž které se ještě nacházel panský dvůr a pivovar. Tato tvrz se stala centrem menšího panství, k němuž patřila ves Otrokovice s mlýny a rybníky, vsi Kvítkovice a Sazovice, zaniklé vsi Bunějov a Kozinec a příslušné lesy a pozemky.

Dalšími vlastníky byli po roce 1575 Kokorští z Kokor, od roku 1610 luteránští majitelé Zlína Cedlarové z Hof, po bitvě na Bílé hoře Podstatští z Prusinovic a od roku 1641 krátce rod z Althanu. Poté co jsou Otrokovice prodány Janu hraběti z Rottalu a připojeny k napajedelskému panství, význam tvrze upadá. Poslední zmínka o ní je z roku 1750, vyznačena je na řadě nejstarších map Moravy.