Při zakládání zlínské pobočky Klubu českých turistů v roce 1926, jejímž zakládajícím členem byl také Tomáš Baťa, vznikla myšlenka vybudovat na Tlusté hoře turistickou útulnu s rozhlednou. V květnu 1927 odkoupila za 900 000 korun firma Baťa pro potřeby města Zlína les Tlustá a bývalé panské pozemky (starostou Zlína byl v letech 1923–1932 Tomáš Baťa).
Základní kámen ke stavbě rozhledny byl slavnostně položen při tradičních zlínských oslavách Svátku práce 1. května 1927.
Rozhledna, kterou projektoval Ing. Vtelenský (autor návrhu ocelové konstrukce, první v ČSR, použité při stavbě zlínského kina), byla umístěna ve výšce 365 metru a dosahovala výšky 45 metrů. Na svařovanou ocelovou konstrukci bez použití nýtů nebo šroubů se spotřebovalo 16 tun železa. Monumentální vyhlídková věž byla dostavěna v roce 1933. Protože byl na věž umístěn světlomet sloužící k orientaci letadel, dostala rozhledna přezdívku Maják. Mohutný reflektor leteckého majáku poprvé osvětlil Zlín v předvečer 1. máje 1933.
V roce 1934 byly v okolí věže upraveny cesty, vybudovány chodníky, rozestavěny lavičky a okolí Majáku se změnilo v lesopark. K občerstvení návštěvníků sloužilo bifé umístěné v typicky baťovském dřevěném domku, hájence určené pro hlídače.
Lesopark s rozhlednou se staly jedním z nejhezčích výletních míst zlínského kraje a turistickou atrakcí města Zlína.
Jak informoval tehdejší tisk:
Na vrcholu Tlusté, nejvyššího z kopců, ohraničujících Zlín, vypíná se k obloze do výše několikrát přesahující smrky a duby okolního vysokého lesa masivní, ocelová věž zlínského leteckého majáku.
Čas od času, za tmavých, hvězdnatých večerů, kdy vzdálený hluk živého města zaznívá ze světelné záplavy v údolí až sem nahoru, do lesního ticha, protíná oblohu nad městem dlouhý pruh světla majáku. Parabolicky zakřivené zrcadlo světlometu odráží do prostoru zářící světelný kužel, který stane na chvíli na černé obloze, ozařuje kupu mraků, jejichž modrobilý přísvit uprostřed tmy stává se pohádkově neskutečným.
Z oblohy sveze se zářící proud paprsků do údolí na zlínské stavby, aby se v příští vteřině přesunul na okolní stráně, na koruny stromů, které se pod jeho jasem stávají zřetelnými, jako za dne. Zatne-li reflektor majáku svůj světelný proud do oblohy, je jeho zář viditelná za jasného počasí v celé polovici Moravy.
Vsuvka: Na fotografii můžete vidět i měřickou věž, která zde stála. (6)
Měřická věž (neodborně též triangulační věž) je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná signalizační stavba trigonometrického bodu. Měřická věž měla zpravidla dvě základní funkce: signalizace bodu polohového bodového pole (při cílení na tento bod) a zvýšené postavení měřického stroje (při cílení z tohoto bodu) při triangulačních pracích. Věž byla konstruována tak, aby bránila vzájemnému ovlivňování průvodními jevy těchto funkcí (např. přenos vibrací ze signalizační části na měřický stroj). (6)
Měřické věže sloužící geodetům pro měření úhlů mezi geodetickými body na několik až desítek kilometrů.
Vnitřní se stolem pro přístroj, vnější pro pohyb, aby otřesy nepohybovaly s přístrojem. (9) (10)
Konec vsuvky…
Jak se stavěl maják na Tlusté ?
11. dubna 1933 zrána stanula na vymýceném prostranství, na vrcholu Tlusté skupina mužů v modrých, pracovních oblecích. Byla to nejlepší parta zlínských svařečů stavebních konstrukcí.
Jejich vedoucí Foral dostal večer předtím z ředitelny závodů příkaz, že v předvečer Svátku práce musí letecký maják svítit.
Nyní tu stál uprostřed mýtiny, v jedné ruce modrák, druhou v kapse kalhot, čepici staženou dozadu a vzhlížel k nebi. Tam, ve výseku modré oblohy mezi korunami stromů, měla se za devatenáct dní večer zvedat 43 m vysoká štíhlá železná věž o základně 5×5 m a z jejího vrcholu zářit reflektor. Zatím jen pták prolétl napříč a ve výši hnal vítr bílá oblaka.
Foral a jeho devět mužů jediní cítili plnou tíhu odpovědnosti svěřeného úkolu, se všemi jeho nesnázemi. A bylo jich dostatek.
Předně: Nikdo z nich dosud na takové stavbě nepracoval. Nebylo zkušeností se stavbami tak vysokých konstrukcí. A za devatenáct dní! Vždyť v X. stavěli ani ne polovičku vysoký stožár 3 měsíce. I tito mužové, zvyklí týden od týdne zvedat od podlahy až po střechu jednu halovou tovární budovu za druhou, pozastavili se nad obtížností nové práce. Jedinou realitou celého podniku byl projekt majákové věže, vypracovaný technikem Vtelenským, devět elektrických oblouků v rukou devíti mužů a první část třicetitisíc potřebných kilo železa na hromadě vedle. Avšak nebylo času na rozmýšlení. Začneme!“ Dva pojízdné agregáty, zapojené zatím k provisorně položenému kabelu byly přitaženy ke kupě profilovaného železa, na konci obloukových držáků v rukou svařečů zableskla se modrá syčící světélka a velká práce začala.
Psát o oněch dnech, kdy se stavěl letecký maják na Tlusté, o zápase devíti mužů se železem, s všemožnými obtížemi a s největší překážkou časem, bylo by svrchovaně zajímavé, avšak vyžadovalo by to vlastního článku. Je skutečností, že Foral se svými lidmi tuto práci ve stanoveném čase zdolal. Z betonového základu ve váze 112.000 kilogramů, usazeného téměř tři metry v zemi, rostla den ze dne štíhlá konstrukce majákové věže se schodištěm, vinoucím se šnekovitě po obvodu a večer před prvním májem zářil s jejího vrcholu, ve výši 43 metrů, reflektor.
Svařeči
Již mnoho dní před dokončením, hned, jakmile se maják počal zvedat nad koruny lesních stromů, proudily k němu zástupy zvědavců, vzrušených odvážností, s jakou se na pohled slabá konstrukce tyčila přímo k nebi. Se zatajeným dechem vzhlíželi vzhůru, kde jako devět akrobatů viselo zaklesnuto mezi železnými vzpěrami devět svařečů.
Dole, s čepicí staženou do týla, obcházel Foral. Příliš tehdy s nikým nemluvil a kdo ho znal, nikdo se s ním do zvláštního hovoru nedával.
Jako kočka na myš dával pozor, aby jeho lidé měli všechno pro práci, aby šlo všechno podle projektu a hlavně podle časového plánu, který si vypracoval. Mrknutím oka a beze slov řídil práci party. Tak jak dovedl houknout nenapsatelná slova na kohokoliv kolem, ke svým lidem měl vzácný vztah, bezpodmínečný pro dokonalou souhru, která v celkové harmonii myšlenek, železa, elektřiny a vůle den ze dne zvedala maják.
A jak si rozuměl se svými svařeči!
Když se stavba zvedala 8-10 m nad zemí, přišoural se k němu jeden z tří nových svařečů, zvyklých na práci u země: „,,Pane Foral, mně tam hore není dobře točí se mi hlava.“
,,Dobrá, zostaneš dole.“
Pak přišli, každý zvlášť aby jeden o druhém nevěděl, ještě druzí dva.
,,Dobrá, zostaneš dole.“
Avšak dole nebylo brzy co dělat a tak svařeči zanedlouho ani nepozorovali, že se na les dívají s výšky.
Foral se jednou koukne na jednoho z těchto nových, který, připjat na ochranném pase, visel nad hloubkou. Houkne na něj: Tak co, nebojíš se?“
,,Co vás napadá, pane Foral.“
Tak vidíš, tys myslil, že to začneme svrchu? Ale kdepak, dycky od země, synku.“
Svařeči si brzy zvykli na výšku i na výkyvy majáku, působené větrem. Stalo se, že jeden z nich, promrzlý, slezl dolů, aby se u ohně ohřál. Nějak pod ním nohy nechtěly držet a tak sypal opět nahoru. Zvykl si tak na kymácení věže, že v něm pevná zem budila nepříjemné pocity.
31. dubna slezl poslední svařeč se stavby a zatím, co se uklízelo staveniště, ušklíbal se Foral poznámkám o tom, ,,jestli to nespadne, když je to tak tenké a tak strašně vysoké.“
Nutno podotknout, že v nejbližších dnech byla na schodišti majáku a na jeho rozhlednové galerii frekvence jako na Eifelově věži.
120 milionů svíček
Týden před 28. říjnem došel do Zlína mohutný světlomet majáku.
18 kW stejnosměrné dynamo dodává proud dvěma pólům uhlíkové lampy, jejíž světelný oblouk je odrážen usměrněný v mohutný proud modravého světla parabolicky broušeným zrcadlem o průměru 1.20 metru.
Světelnost nového reflektoru činí 120 milionů svíček. Je jedním z nejmohutnějších reflektorů na území republiky.
Maják v noční letecké službě
Zlínský maják byl postaven značným nákladem jako část celkového budovacího plánu, který má vytvořit z letiště v Baťově moderní letecký přístav.
Tak jako se létání v noci stalo pravidlem ve Spojených státech a zavádí se, na mnohých dopravních linkách evropského západu, dojde k němu v dohledné době i u nás.
Maják se tak stane letadlům nutným ukazovatelem cesty a označením blízkosti letiště, které je dnes již rovněž vybaveno pro noční létání. Za jasného počasí bude jeho světelný zdroj viditelný letadlům hned po startu v Brně, Olomouci Prostějově, a bezpečným ukazovatelem cesty pro letadla z Vídně, Bratislavy, Mor. Ostravy a pod.
Vsuvka – Byla zde snaha o vytvoření noční trati Brno – Zlín, ale firma Baťa se neshodla s MVP na podmínkách. Posléze se majáky staly překonanými. (5)
Světelný zdroj má být viditelný z dálky 150km.(2)
Mimo letecké služby, stal se letecký maják na Tlusté prospěšným městu jako ideální rozhledna po širokém kraji. Uvnitř majákové věže je místo pro instalování osobního výtahu, jímž bude obecenstvo dopravováno na rozhlednovou plošinu.
Během okupace zlínská rozhledna ztratila svou funkci. Letecký maják byl na rozkaz okupantů vyřazen z provozu, aby neposkytoval oritentaci spojeneckým letadlům. Vinou nacistické okupace přišli Zlíňané o idylické výletní místo. Na Tlusté hoře jej pak připomínala nepřístupná zkrácená konstrukce majákové rozhledny. (3)
Využití rozhledny jako vysílacího zařízení
K nalezení v terénu můžete zakopnout o hromosvod a najít 3 kotvící základy k 57m vysokému stožáru stojícího vedle již snížené rozhledny.
//// Brzy bude přidán 3D model Leteckého majáku podle archivních fotografií. ////
Využití AI pro video z fotografie
Zamyšlení autora:
Nebylo by opět krásné aby se nad městem po skoro 80.letech vztyčila architekty navržená majestátní stavba s občanským vybavením u její paty jako v roce 1933 ?
Zdroje:
Převzatý novinový článek – Zlín Sdělení zaměstnanců firmy Baťa.roč. 16 (1933), č. 45, s. 7. ISSN 1801-2965
(2) – Zlín Sdělení zaměstnanců firmy Baťa.roč. 16 (1933), č. 15, ISSN 1801-2965
(3) – Zlínsko od minulosti k současnosti .roč. 12 (1993), str.110, ISSN 1211-8044
(4) – Vysílací věže , Podhorský Marek, ISBN 978-80-8623-621-6
(5) – Letecké traťové majáky , Tomáš Přibyl , str.74 ISBN 978-80-7685-041-5
Dále použity :
(6) https://cs.wikipedia.org/wiki/Měřická_věž
(7) https://tvcentrum.com/?action=show&art=1471
(8) http://home.tiscali.cz/iradio/tlustahora.htm
(9) https://www.bonacina.cz/mericke-veze/
(10) http://www.vrtulnik.cz/ww2/k_zlinsky.htm
Fotografie rozhledny použité – colorované
- Zlín Sdělení zaměstnanců firmy Baťa.roč. 16 (1933), č. 45, s. 7. ISSN 1801-2965