(v parku před poliklinikou)
Hřbitov s číslem posledním, jak se mu říkalo.
Byl zřízen v roce 1851. Zprvu byl ohrazen – parkanem a později teprve zdí. Byl dvakrát rozšiřován.Kříž, který stál uprostřed byl přesunut k zadní zdi hřbitova a byl opraven . Na hřbitově byli pochováni mimo řím.katolíky i jinověrci. Nádherný pohled skrývala alej březová vedoucí k bráně a to zejména na podzim, kdyžna
břízách žloutne listí a to zejména o dušičkách. V roce 1934 byl rozšířen.
Kronikář (Adolf Špetla) v závěru zápisu za
rok 1964 konstatuje, že MěstNV vydal zákaz pohřbívání na hřbitově, který se ocitl -zvláště po výstavbě sídliště Moravan a dalších obytných domů – uprostřed města, a to od 1. ledna 1965.
Týž kronikář (Adolf Špetla) v závěru zápisu za rok 1964 konstatuje, že MěstNV vydal zákaz pohřbívání na hřbitově, který se ocitl -zvláště po výstavbě sídliště Moravan a dalších obytných domů – uprostřed města, a to od 1. ledna 1965. Od té doby se pohřbívalo už výhradně na hřbitově v Kvítkovicích, který se začal upravovat a rozšiřovat.
Otrokovický hřbitov se likvidoval postupně, lidé nechávali exhumovat ostatky svých drahých a často zvolili jejich kremaci. Na začátku zápisu za rok 1969 Adolf Špetla uvádí: „V květnu se začalo s výstavbou u starého
hřbitova. Staví se čtyřpodlažní domy pro 240 rodin. Celkové zabydlování této části potrvá delší dobu. Starý uzavřený hřbitov má odborníky odhadnutou exhumační dobu na 20 let.“
Předpokládám, že Vám tyto údaje budou
užitečné. Srdečně Vás zdraví a na výstavu se těší Věra Kramářová.
Z pamětní knihy Otrokovické farnosti se nám dostalo několika dalších informací o hřbitově:
Hřbitov zřízen
Než zde duchovní správa zřízena byla, pohřbívali se zemřelí v Napajedlích, a po jejím zavedení byl teprve dne 10. června po slavné mši sv. r. 1851 nynější hřbitov na předcházející schválení úřední komise vysvěcen a za pohřebiště ustanoven, od kteréž pak doby se zemřelí zde začali pochovávati, od kostela je vzdálen 657 kroků.
Hřbitov obezděn
Okolo hřbitova nebyla původně ohrada zděná, nýbrž jen pilíře, a v nich desky. Když ale přišel vichor, desky vyházal a povstala útrata z opravy plotu. Z toho důvodu, a ještě víc proto, že nehezky se vyjímá u hřbitova deštěný plot, ponavrhl veleb. pán občanům, aby hřbitov dokola obezdili. Uznavše návrh svého duchovního správce, jednak za prospěšný, jednak za patřící, poslechli a obehnali hřbitov kolem dokola zdí, dílem z kamene, dílem z pálených cihel, které sem pan hrabě Bedřich ze Stockau Napajedelský daroval. Do průchodu vsaděna jest železná brána. Pozemek ke hřbitovu daroval občan Jan Skokánek, byla to louka.
Hlavní kříž na hřbitově postaven
O hřbitov stal se zasloužilým v. p. Ondřej Budík, též následovně: Na hřbitově nebylo od jeho založení po dlouhou dobu žádného hlavního kříže; a ten, jenž za hlavní platil, byl nevelký, železný, skoro takový, jak všudy na hrobích se nacházejí, s kamenným podstavcem za tím, jen jako nouze pro odznak hřbitova katolického postavený. Velebný pán zasazoval se pilně, aby hřbitov dle předpisů církevních hlavním křížem přiměřeným okrášlen byl, avšak úmysl dobrý provésti nemohl, nebo nenalézalo se podniku tomu dostatečné zaujatosti u občanů. Po dosavadních výdajích, začínala se jeviti jakási ochablost v obětavosti a rozmrzelost občanů k novým podnikům. Hořejší příběh se strýcem „Jankovjákem“ i zde účinkoval a stopy své zanechal. Znamenaje velebný pán v obci obtíže tyto, sám v závěti odkázal peníze na zřízení hlavního kříže na hřbitově v Otrokovicích, což se též po jeho smrti provedlo. Svatý kříž, jejž za živobytí v úctě choval, bude jemu v den soudný k oslavě.
Nová úprava hřbitova
Na jaře 1923 byly na zdejším hřbitově vykáceny staré břízy a dvě lípy, nové stromky – lípy vysázeny, cesta a zdi hřbitova nově upraveny a kříž na hřbitově nově přestaven a natřen. Restaurace vkusně provedena.
Hřbitov starý nedostačuje, bude se zřizovati nový u kříže k Sazovicím dle plánu. Místo na městovém obec zakoupila za 22,00 Kč za m², za místo však na kostel nabízí 10,00 Kč za m² a na hřbitov dokonce 6,00 Kč za m².
Ač měl farář slíbenou přestavbu fary na jaře 1934, na zakročení vlastní s p. radou P. Frt. Ulehlou – ani záchod a jiná hospodářská stavení nevyhovují a bortí se – a ač arcibiskupská konsistoř, vzhledem k novému kostelu, jenž v místě zboření kaple je v plánu, není proti tomu, aby byla opravena nebo postavena na původním místě. Byloť by jen 6 minut vzdálenosti od nového kostela, přece farář projevil mínění, že raději posečká, až bude staven kostel. Oprava neb novostavba fary by se řešila zároveň s kostelem.
Hřbitov u kříže, v mezicestí projektovaný, zatím neuskutečněn pro velký finanční náklad, zato starý rozšířen a novou zdí opatřen.
Připomínky
od Blaži Koutné-Železníkové. Bydlela hned vedle hřbitova.
Luba Písková
Díky obětavé spolupráci občanů s utvářením reálného vzhledu zaniklého hřbitova jsme dokázali se přiblížit situaci před likvidací. V budově před hřbitovem býval správce hřbitova s manželkou, toto se mi moc nezdá, nepamatuji si, že by před hřbitovem stála nějaká budova a žil tam správce hřbitova, není tím snad myšlen náš bývalý dům (?). Vpravo od hřbitovní brány byla márnice a těsně vedle márnice směrem dozadu byl maličký domeček, úzký dvorek podél hřbitovní zdi, vcházelo se do kuchyňky a z kuchyně se šlo do malé místnosti, která měla maličké okno buď do zahrady sousedící se hřbitovem nebo na hřbitov (to už nevím). Bydlela tam “tetička Šohajová” a bývalo tam moc holubů či hrdliček. Vedle toho už byl náš dům. který tvořil roh ulice Zámostí. za vstupem – hřbitovní
brankou vpravo bývala studna s pumpou a vedle ní budova pro nebožtíky – márnice a ještě nějaká místnost s nářadím hrobníků. Naproti vstupy byl na protější straně vidět kříž a v druhém rohu protějším další menší
vis. historická fotodokumentace. Byl to památník obětem fašismu – ten druhý, menší. Ten první byl myslím památníkem 1.sv. války nebo nějakým svatým. Na hřbitově bylo vcelku dosti stromů bříz a lip lípy převládaly, byly hodně vzrostlé. Břízy-asi 3 byly vysázeny už od hlavní silnice ke hřbitovní bráně kudy chodil při pohřbu smuteční
průvod a to ve staré části podél hlavního chodníku od vstupu. Hřbitov měl pouze jeden vchod a cestičky vedly po obvodu celého hřbitova. Kolem hřbitova byla šedá cihlová zeď. Od marnice vlevo u zdi byla take rada hrobu. Od hlavni cesty vpravo byly dve rady hrobu – řekla bych, že víc (3-4) a hřbitovní zeď sousedila se zahradami Nádražní ulice.- tuto připomínku už zapracoval, je na obrazku 6 6. Ještě na pravo od vchodu v zídce nebyl
domeček jak máte na animaci, ale záchod.
N49°12.28550′, E 17°32.20418′
Historické foto hřbitova:
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Starý model hřbitova – náhledový
Nebyly nalezeny žádné obrázky
Nový model a zpracování hřbitova 2022:
Nebyly nalezeny žádné obrázky
- Zjistil jsem hrubým odhadem počet hrobových míst – 501.
Zdroje:
- Snímky z prostor a okolí hřbitova – KPHMO
- Domácí album Blaža Železníková/Koutná – vlastní
- Archivní ortofoto CUZK.cz : https://ags.cuzk.cz
- OAG fond MěstNV Otrokovice, zápisy obvodní rady a MNV 1950 až 1964; OK III; 15 let budování Otrokovic; 20 let budování Otrokovic
- Pamětní kniha římskokatolické farnosti od roku 1769 Otrokovice – poděkování P. Pavlu Šupolovi
- Strana 150 – rukopis – Teodor Láník – Paměti obce Otrokovic
- Strana 11 – Pamětní kniha. Kronika obce Otrokovice. Díl III. kronikář (Adolf Špetla) – od r. 1957 Adolf Špetla, který ukončil III. díl zápisem za rok 1966
- Radek Polášek – 3D model hřbitova a začlenění do současnosti a terénu ve městě